Jana Matějů

Vdovství na jihu Čech v 17. - 18. století

Bakalářská práce se zabývá vdovstvím. Jako reprezentativní mikroregion bylo zvoleno panství Jindřichův Hradec v době mezi lety 1650-1750. 1. a 2. kapitola obsahuje kritiku základní literatury a pramenů k danému tématu. Zbylé tři kapitoly se zabývají vnitřním a vnějším světem žen, kterým zemřel manžel. Nechybí ani nastínění situace v rodině před ztrátou manžela, vztahy v rodině po jeho úmrtí a následný výběr nového partnera. V uvedené práci bylo z metodologického hlediska využito především mikrohistorie, historické antropologie a každodennosti. Analýza zápisů z pozemkových knih a poddanských pozůstalostí, týkajících se problematiky vdovství, nastiňuje vnímání a reflexi žen ve venkovské společnosti. Použití mikrohistorie, jako zásadní metody při výzkumu, napomohlo k utvoření obrazu osobních a rodinných vztahů žen, jež ztratily manžela. Pohled společnosti jak laické, tak církevní, na vdovy a na výběr jejich partnera poskytly edice pramenů. Hlavním cílem této práce bylo historické začlenění ovdovělých žen do venkovské společnosti a hledání vztahů v rodině. V neposlední řadě šlo také o zobrazení charakterových rysů a o zjištění, zda a jak tento faktor mohl ovlivňovat jejich další život.

 

The Widowhood on the South of Bohemia in 17^th -18^th Centuries

The bachelor essey deal with widowhood. As a representative microregion was chosen the manor Jindřichův Hradec in the period of 1650-1750. The first and second chapter outlines cardinal literature and sources of this topic. Remaining three chapters are engaged in inner and outer world of women, whose husbands died. It also deals with the situacion in family before loss of husband and the relationship in family after his death and following choice of a new partner. In this essey was used from methodical view first of all microhistory, historical antropology and every day approach. The analysis of records in land registers and inheritance inventories which include information on widowhood, desribes the perception and reflection of women in rural society. The use of microhistory, as a fundamental method, helped to form the picture of personal and family relationships of women who had lost their husbands. The perception of the seculary and church society of widows and their choice of new partner had provided the editions of sources. The main aim of this essey was historical incorporating of widows into the rural society and the search for relationship in family. Last but not least, the goal also was to depict the widows characteristic features and to find out whether thus factor could influence their future lives.