Vladimír Hokr

První Buquoyové na jihu Čech v první polovině 17. století (Problematika usazení a budování sídelní sítě)

Tato diplomová práce se zabývá vývojem rodu Longueval - Vaux a Buquoy, jehož původní rodové majetky se nacházely v severní Francii. V druhé polovině 16. století získal hraběcí titul z Buquoye a stal se jedním z nejvýznamnějších šlechtických rodů ve službách v španělském Nizozemí. Ve službách španělského krále se proslavili zejména Maxmilián z Longuevalu, první hrabě z Buquoye a jeho syn Karel Bonaventura. Karel Bonaventura patřil na počátku 17. století k nejslavnějším vojevůdcům a jeho služby v boji proti vzbouřeným českým stavům využil i císař Matyáš. Náhradou za válečné výdaje pak hrabě Buquoy získal od císaře Ferdinanda II. tři jihočeská panství. Protože však již v červenci 1621 zemřel, převzala tyto nově získané majetky jeho manželka - vdova Marie Magdalena, která je spravovala pro jediného nezletilého syna Karla Alberta. Marie Magdalena přesídlila ve dvacátých letech do Čech, stabilizovala hospodářskou základnu jednotlivých panství a v Nových Hradech začala budovat malý dvůr, který tvořilo 30-40 služebníků. Jejím působením v Nových Hradech započal proces trvalého usazení Buquoyů v Čechách. Karel Albert Buquoy působil i nadále ve službách španělského krále a jihočeská panství obhospodařoval až po smrti Marie Magdaleny v roce 1654. Ve své závěti z roku 1663 pak Karel Albert ustanovil na jihočeských panstvích majorát, čímž definitivně potvrdil úmysl svého rodu přesídlit do Čech.