Holenka Zdeněk

Bojová cesta Bohumila Snížka. Z Protektorátu a zpět do ČSR (5. květen 1941-20. květen 1945)

Ve své diplomové práci se věnuji osobě a životu Bohumila Snížka, člověka, který se jako jeden z mnoha československých občanů nesmířil s okupací Československa vojsky nacistického Německa. Bohumil Snížek se rozhodl aktivně podílet na obnovení své vlasti, ale okolnosti ho donutily podniknout dlouhou cestu přes celou Evropu s cílem ve Velké Británii. Po dramatickém pobytu ve Švýcarsku u Dr. Kopeckého a věznění ve španělském koncentračním táboře Miranda de Ebro se přes Gibraltar po roce a půl skutečně dostal až na místo určení. Zde vstoupil do nově se rodícího československého zahraničního vojska. Sloužil u československé brigády, která se prakticky od svého založení připravovala na boj s nepřítelem, ale nebylo jí umožněno významnější měrou zasáhnout do boje za osvobození Evropy. Bohumil Snížek byl do Evropy převelen s Československou samostatnou obrněnou brigádou teprve koncem září 1944, kdy došlo k obléhání francouzského přístavu Dunkerque, který však českoslovenští vojáci považovali za bojiště druhé třídy. Největším vojenským úspěchem jednotky v boji se tak stal útok z 28. října 1944, naplánovaný k výročí založení ČSR. Bitvy se zúčastnil i poručík Bohumil Snížek, který byl za svou osobní statečnost oceněn Československým válečným křížem. Až do konce války se sice už Čechoslováci nijak významněji neprojevili, ale to je netrápilo tak, jako bezmocnost, s níž museli v květnu 1945 přihlížet dění v Praze. Spolu s ostatními přijel Bohumil Snížek do osvobozeného Československa v polovině května 1945. Jeho poválečný osud byl podobný jako většiny "Zápaďáků"; snad jen odchod z armády v roce 1947 do západního pohraničí ho uchránil od větších postihů. Režim ho odsoudil "jen" k upadnutí do zapomnění. Bohumil Snížek zemřel v Aši roku 1959 na následky zranění u Dunkerque.

 

Bohumil Snizek´s combat mission. From the Protectorate and back to the Czechoslovakia (5th May 1942 - 20th May 1945)

In my thesis I deal with the personality and life of Bohumil Snížek. He was one of those who did not reconcile themselves to the fascist Germany occupation of Czechoslovakia. Bohumil Snížek decided to take part actively in the restoration of his motherland. The circumstances compelled him to undertake a long journey through all Europe whose final destination was Great Britain. After a dramatic stay in Switzerland at Dr. Kopecky´s place and imprisonment in the concentration camp Miranda de Ebro he really managed to achieve his final destination via Gibraltar. It took him nearly one and half years. He joined there the newly being born Czechoslovak Foreign Army. He went to the Czechoslovak brigade which was trained for the fight with the enemy from its very establishment. Yet, the Czechoslovak brigade was not provided with the possibility of at least a little intervention in fighting for the liberation of Europe. Bohumil Snížek was detached to Europe by the end of the September 1944 together with the 2nd Armoured Regiment Czechoslovak Brigade. It was the time of the siege of a French port Dunkerque which was considered the battlefield of the second rank by the Czech soldiers. There was an attack on 28th October 1944 planned for the anniversary of the establishment of Czechoslovakia which became the greatest success of the Czech Army in combat. Bohumil Snížek also took part in this battle and was awarded the Czechoslovak Military Cross for his personal bravery. The Czechoslovaks would not mind that they did not manifest themselves in combat after this great success anymore but what they did mind was to connive helplessly at the events happening in Prag in May 1945. Along with the others, Bohumil Snížek came to the liberated Czechoslovakia in the middle of May 1945. His postwar destiny was quite similar to the destiny of the rest of "those from the West". The regime condemned him "only" to be rolled over by the waters of oblivion. Essentially, only his withdrawal from the Army and departure for the West borderland might have rescued him from even severer sanctions. Bohumil Snížek died of the sequel of injuries from Dunkerque in Aš 1959.