Centrum raně novověkých studií

Společné pracoviště Historického ústavu Akademie věd a Historického ústavu Jihočeské univerzity

 

Jednu z výrazných vědeckých i pedagogických předností Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích představuje její spolupráce s přírodovědně zaměřenými ústavy Akademie věd, které mají své sídlo právě na jihu Čech. Jejich vědečtí pracovníci vedou nejen pravidelnou výuku v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech některých fakult a vysokoškolských ústavů, ale zvláště posluchačům a posluchačkám Biologické fakulty Jihočeské univerzity umožňují přímý podíl na výzkumných projektech. Od počátku roku 2004 se spolupráce mezi Akademií věd a Jihočeskou univerzitou prohloubila a oborově rozšířila. Po delších přípravných jednáních bylo přímo v českobudějovickém univerzitním a akademickém kampusu ve Čtyřech Dvorech zřízeno Centrum raně novověkých studií - společné pracoviště Historického ústavu Akademie věd a Historického ústavu Jihočeské univerzity. Jeho hlavní vědecké poslání spočívá - vedle mnoha dalších aktivit - především v kritickém edičním zpřístupňování pramenů k českým dějinám raného novověku.

Společný ediční projekt obou ústavů, který nese název Prameny k českým dějinám 16. - 18. století (Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI. - XVIII. illustrantia), je rozdělen do dvou řad. V první budou zpřístupňovány písemnosti, jež odrážejí zvláště "veřejný život" společnosti českých zemí v raném novověku, ať se tematicky týkají práva a ústavního zřízení, politiky, náboženství a církví či ekonomiky. Odpovědnost za uvedenou řadu převzalo oddělení dějin raného novověku Historického ústavu Akademie věd, jež se prozatím zaměřilo na kritické zpřístupňování pramenů z třeboňské sbírky Historica. Tohoto edičního úkolu se z pražského ústavu ujal Tomáš Sterneck, jenž našel svou vědeckou příležitost právě v systematické ediční práci. Do druhé řady společného edičního projektu přináležejí písemnosti, v nichž se zrcadlí především "soukromý život" lidí v hierarchicky uspořádané společnosti (osobní korespondence, deníky, paměti, testamenty, svatební smlouvy, pozůstalostní inventáře, výslechy a další). Za zpřístupňování uvedených typů pramenů převzalo vědecké záruky oddělení dějin středověku a raného novověku Historického ústavu Jihočeské univerzity. Kritické edice by vědecká veřejnost měla dostat již v průběhu tohoto roku. Jako první vyjde svazek věnovaný španělské korespondenci Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho manželky Polyxeny, který právě dokončuje mladý českobudějovický historik Pavel Marek. Těsně před koncem roku lze očekávat kritickou edici deníku Jeronýma Šlika, kterou připravuje Rostislav Smíšek, další českobudějovický historik nejmladší badatelské generace.

Naznačená spolupráce akademického a univerzitního ústavu může prospět nejen historické vědě zpřístupňováním pramenů, ale také při studiu a výchově budoucích editorů a editorek raně novověkých písemností, kteří mohou v Historickém ústavu Jihočeské univerzity studovat bakalářské (archivnictví, historie), magisterské (historie, kulturní historie) i doktorské studijní programy (české dějiny). Českobudějovičtí posluchači doktorského studijního programu uvítali možnost, že mohou ke své odborné práci využívat bohatých fondů knihovny a dalších sbírek Historického ústavu Akademie věd. V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že volbu místa ke zřízení společného pracoviště obou historických ústavu také ovlivnilo mimořádné pramenné bohatství jihočeských archivů a knihoven, jejichž fondy a sbírky "regionálního původu" mohou sloužit jako jedno z heuristických východisek k ověření teoretických přístupů a interpretací událostí, procesů i dějin jednotlivých struktur a individuí ve společnosti raného novověku. Moderní regionalismus se tak v České republice - podobně jako v jiných evropských zemích - oprošťuje od vlastivědných a lokálních přístupů a stává se jakousi modelovou "laboratoří" k přemýšlení o dějinách a jejich interpretacích.

prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc.
prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc.