Člověk, sociální skupina a společnost v dějinách novověku (2008-2011)

GA ČR 404/08/H002

Vedení doktorského týmu
prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. (řešitel)

PhDr. Ivo Cerman, Ph.D.
doc. PhDr. Bohumil Jiroušek, Dr.
PhDr. Pavel Král, Ph.D.
prof. PhDr. Svatava Raková, CSc.

 

Studenti doktorského studia zařazení do projektu

Interní
Mgr. Jaroslav Dibelka
Mgr. Zdeněk Duda
Mgr. Zuzana Gilarová
Mgr. Václav Grubhoffer
Mgr. Jitka Kotalová
Mgr. Petr Kubát
Mgr. Vojtěch Kyncl
Mgr. Ivan Malý
Mgr. Kateřina Pražáková

Externí
PhDr. Dana Jakšičová
PhDr. Pavel Matlas
Mgr. Marie Marešová
PhDr. Dalibor Vácha

 

Cílem projektu je zkvalitnit vědeckou přípravu doktorandů a umožnit jim kontinuální přechod do vědecké komunity oboru. Těžiště doktorského projektu spočívá v nabídce metodologicky pojatých diskusí a dalších aktivit k teoretickým otázkám, jimiž se zaobírá historická věda novověku v Evropě. Do práce doktorského týmu jsou zapojeni studenti doktorského studia, jejichž disertační práce směřují k průniku sociologizujících, strukturálních a historicko-antropologických přístupů v komparativním rámci dějin společnosti. Skladba vedení doktorského týmu zajišťuje meziinstitucionální, mezigenerační a mezioborovou kontinuitu.

Rozšířenému teoretickému a metodologickému vzdělávání posluchačů a posluchaček doktorského studijního programu odpovídají výukové formy, které se osvědčily během předchozího doktorského projektu. K nim patří pořádání pravidelných doktorských kolokvií, přednášek pozvaných specialistů a odborných seminářů. Ke zkvalitnění studia v doktorském programu se posluchači nově zúčastňují prakticky zaměřeného školení základů vědecké práce, v němž získají především hlubší informace o institucionálním obraze historické vědy v České republice a zahraničí, o jejím řízení a financování, o publikačních možnostech a nárocích na kompozici a úpravu vědeckého rukopisu v mateřštině i cizích jazycích, o formách vědeckých diskusí a etice vědecké práce.

Veškeré zahraniční aktivity členů doktorského týmu jsou úzce provázány s jejich studijním plánem a navrženým metodologickým a teoretickým školením v projektu. Zahraniční pobyty doktorandů a doktorandek směřují do Vídně, Mnichova a knihoven dalších univerzit. Slouží k archivnímu výzkumu a studiu odborné literatury teoretického a metodologického zaměření, která je nedostupná v České republice. Předpokládá se, že každý člen doktorského týmu by měl během své účasti v doktorském projektu aspoň jeden měsíc strávit bádáním v zahraničních archivech a knihovnách, a to podle konkrétního zaměření své disertace. Takové pobyty slouží rovněž k prohloubení vědeckých kontaktů mladých doktorandů a doktorandek se zahraničním prostředím, k čemuž přispívá rovněž partnerská spolupráce Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s řadou historických pracovišť univerzit v zahraničí.

Studenti se ve svých disertačních pracích systematicky věnují poznání vybraných témat, která souvisejí s utvářením rozmanitých sociálních, mocenských a zvláště kulturních vztahů mezi individuem, sociální skupinou a společností novověku. Navzdory žádoucímu rozmanitému heuristickému ukotvení se průnik strukturálních, sociologizujících a historickoantropologických přístupů stal dominantním metodologickým půdorysem disertačních prací, které vznikají v rámci doktorského studia českých dějin v Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Metodologickou volbu doprovází nezbytná interdisciplinarita a přesahy k jiným vědním oborům, zvláště k dějinám umění, literatury, jazyka a sociologie.

Teoretickou a metodologickou výbavu studentů a studentek by měla výrazně prohloubit následující rámcová témata:

1. Teoretická a metodologická reflexe vztahu člověk - sociální skupina - společnost v české a evropské historiografii posledního desetiletí (z možných přístupů zejména Christiane Brenner, Miloš Havelka, Bohumil Jiroušek, Jiří Pešek, Jiří Štaif)
2. Interpretační možnosti a hranice písemných, ikonografických a hmotných pramenů v interdisciplinárním pohledu na dějiny člověka, sociální skupiny a společnosti v novověku (z možných přístupů Petr Fidler, Jiří Pokorný, Olivier Rathkolb, Eva Semotanová, Miroslav Vaněk, Vít Vlnas, Jindřich Vybíral)
3. Identita individua a obraz toho druhého (z možných přístupů zejména Luďa Klusáková, Michaela Marek, Svatava Raková, Miloš Řezník)
4. Konstrukce obrazu vládců v rituálech moci (z možných přístupů zejména Ronald Asch, Václav Bůžek, Ivo Cerman, Jiří Pokorný, Barbara Stollberg-Rilinger, František Šmahel, Vladimír Urbánek, Karl Vocelka)
5. Individium ve světě "naruby". Od kultury renesančních karnevalů k alternativní kultuře totalitních režimů (z možných přístupů zejména Peter Burke, Carlo Ginzburg, Pavel Himl, Jiří Knapík, Ivan Poledňák, Martin Scheutz)