IV. mezinárodní setkání badatelů k výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven, tentokrát na téma "Jazyk a řeč knihy", jejichž hlavním organizátorem je již od roku 1999 jihočeská romanistika, se zcela netradičně nekonalo, jako doposud, v jižních Čechách, ale v Praze. Důvod byl prostý, hlavním spolupřadatelem akce se stal Archiv hl. města Prahy, který poskytl pro naše profesní debaty a diskuse historické prostory Clam-Gallassova barokního paláce a pomohl vytvořit organizační zázemí pro jednání více než 50 účastníků z 10 zemí, za což srdečně děkujeme. Bohatý doprovodný program, organizovaný firmou ITC Travel & Conference, zahrnoval prohlídky tří významných pražských knihoven: Strahovské knihovny premonstrátů (s poutavým odborným výkladem PhDr. Hedviky KUCHAŘOVÉ), Nostické knihovny v Nostickém paláci na Malé Straně (s odbornou prezentací v češtině a němčině PhDr. Richarda ŠÍPKA) a knihovny Kinských (s ukázkami a průvodním slovem Mgr. Moniky KOLDOVÉ). Dvě posledně zmiňované knihovny jsou v péči Knihovny Národního Muzea, která se sponzorsky spolupodílela na programu, stejně jako AiP Beroun a Nová tiskárna Pelhřimov. Zahájení konference proběhlo za účasti ředitele Archivu hl. m. Praha doc. PhDr. Václava LEDVINKY, CSc. a představitelů francouzské a španělské ambasády, M. Jean-Marka BERTHONA a Ilmo. Sr. D. Alvara Díaze DUQUEA, s nimiž Ústav romanistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity dlouhodobě úzce spolupracuje.

Jednání konference ukázalo, že téma knihy jako fenoménu, který mluví vlastním jazykem i řečí nejen ke čtenáři, ale i k době svého vzniku či k otázkám nadčasovým, je velmi široké a lze k němu přistupovat z různých úhlů pohledu a v různých časových horizontech, a to nejen ve vztahu k obsahu, formě, žánru, výtvarné výzdobě knihy či rukopisu, ale i vzhledem k autorovi či překladateli, ke čtenáři či majiteli knih nebo širšímu okruhu konzumentů. Byly vybrány příspěvky vycházející z rukopisných i tištěných slovních a obrazových pramenů s důrazem na ikonografickou složku.

Úvodní referáty se zaměřily na vztah mezi jazykem a textem knihy (Kamil BOLDAN, Jana SKLADANÁ, Marta VACULÍNOVÁ, Jan KAŠPAR) a na jazy-kovou charakteristiku knižní tištěné produkce (Jan-Andrea BERNHARD, Monika VEVERKOVÁ, Klára KOMOROVÁ, Helena SAKTOROVÁ, Krysztof MIGOŃ, Ilona PAVERCSIK a Christine Maria GRAFINGER). Odpolední jednání prvního konferenčního dne bylo tematicky zaměřeno na vztah jazyka a řeči knihy k literár-ním žánrům (Stanislav PETR, Vojtěch BALÍK, Dana STEHLÍKOVÁ, Eva FRIMMOVÁ, Olga FEJTOVÁ, Zdeněk HOJDA, Milan SVOBODA). Druhý den se jednání konference zaměřilo na jazykové a formální proměny knihy v závislosti na čtenářském kontextu (Laura DE BARBIERI, Ferenc TOTH, Miguel Angel BACIGALUPE ECHEVARRÍA) a dále na problematiku překladové literatury i na úlohu překladatele (Christine CHRIST-VON WEDEL, Jaroslava KAŠPAROVÁ, Jitka RADIMSKÁ, Angela ŠKOVIEROVÁ, Barry TAYLOR). Neméně důležité byly příspěvky týkající se výpovědní hodnoty archivních a knihovních pomůcek (Petra MUTLOVÁ, Aleš STEJSKAL, Marta HRADILOVÁ, Frédéric BARBIER). V závěru byly prezentovány velmi zajímavé výsledky práce badatelů či badatelských týmů k problematice vnější podoby knihy a role ilustrace jako nositele významového sdělení (Jiří GLONEK, Rostislav KRUŠINSKÝ, Jindra PAVELKOVÁ, Claudia BENVESTITO, Melinda SIMON, Marie RYANTOVÁ, Martina ŠÁROVCOVÁ, Hana BERÁNKOVÁ, Markéta BRABCOVÁ, Igor ZMETÁK, Štěpán ČERNOHORSKÝ). Po jednotlivých blocích vždy následovala velmi bohatá a podnětná diskuse, které se účastnili vedle renomovaných domácích i zahraničních badatelů i začínající odborní pracovníci. Příspěvky i diskuse byly simultánně tlumočeny. Ne všechny přednesené referáty byly dodány v písemné podobě, takže některé z nich ve sborníku bohužel publikovány nejsou.

Téma "Jazyk a řeč knihy", které jsme na konferenci vybrali, bylo zvoleno tak, aby oslovilo nejen knihovníky a historiky, popř. jazykovědce, ale širokou odbornou badatelskou veřejnost i začínající badatele, tedy tak, jak jsme se o to snažili v předcházejících konferencích. Byli jsme si vědomi toho, že výzkum dějin knižní kultury nelze pojímat úzce jako záležitost knihovědnou, ale naopak jako široce pojatý interdisciplinární výzkum, který z různých úhlů pohledu zkoumá knihu jako fenomén, který je zároveň souborem poznatků, komunikačním médiem, uměleckým artefaktem i zbožím, fenomén, který formuje naše myšlení a rozvíjí naše poznání, ale který zároveň je zároveň zdrojem silných citových a emočních prožitků a obohacuje náš vnitřní život. Časově jsme naše odborná bádání sice lokalizovali do středoevropského prostoru raného až pozdního novověku, což vůbec neznamená, že jsme tento prostor chápali izolovaně a uzavřeně bez evrop-ských souvislostí. Díky zahraničním účastníkům, kteří letos přijeli nejen ze Slovenska, Polska, Maďarska, ale také ze Švýcarska, Itálie, Francie, Anglie a Španělska, dostalo naše středoevropské nazírání dějin knihy a knižní kultury rozměr celoevropský. Na problematiku dějin knihy však nebylo nahlíženo jen "středoevropskýma" očima, neboť nové badatelské pohledy zkoumající dějiny knižní kultury střední Evropy zvnějšku mohou přinést nové, často překvapivé výsledky.

Předpokládáme, že další odborné setkání se uskuteční na Slovensku, které má v dějinách knižní kultury své nezastupitelné místo. Evropská, zejména pak románská orientace našich setkání, stejně jako snaha mluvit s knihou a o knihách jejich jazykem, zůstane však i nadále zachována.