Jitka Radimská: Knihovna šlechtičny. Francouzské knihy Marie Ernestiny z Eggenbergu na zámku v Českém Krumlově. Bibliotheca Viva 1. Edition Universitatis Bohemiae Meridionalis, České Budějovice-Pelhřimov 2007, 416 s. ISBN 978-80-7040-982-4; ISBN 978-80-86559-78-0
Obsah
Úvod | 5 |
I. Český Krumlov a Eggenbergové | 7 |
II. Zámecká knihovna v Českém Krumlově | 17 |
II.1. Vývoj knihovny | 17 |
II.2. Knižní inventáře a katalogy | 19 |
II.3. Majitelé knih | 24 |
Soupis barevných obrazových příloh | 32 |
Obrazová příloha | 33 |
III. Francouzská knihovna Marie Ernestiny z Eggenbergu | 49 |
III.1. Francouzské knihy v 16. a 17. století a jejich výskyt v eggenberském fondu | 49 |
III.2. Charakteristika fondu | 56 |
III.3. Knihy čtené | 74 |
IV. Knihovna šlechtičny z pohledu dobové knihovní kultury | 95 |
V. Katalog jazykově francouzských tisků (1582-1717) | 99 |
V.1. Ediční poznámka | 99 |
V.2. Katalog jazykově francouzských tisků | 101 |
VI. Prameny a literatura | 349 |
VII. Rejstříky | 361 |
VII.1. Rejstřík autorů | 361 |
VII.2. Rejstřík názvů děl | 371 |
VII.3. Rejstřík míst vydání a tiskařů/vydavatelů | 390 |
VII.4. Rejstřík chronologický | 400 |
VII.5. Rejstřík původních eggenberských signatur | 402 |
VII.6. Konkordance signatur Catalogus 1721 – Beneš/Slanec 1964 | 408 |
Obsah | 415 |

Předložený spis je výsledkem dlouholetého svědomitého badatelského úsilí doc. PhDr. Jitky Radimské, Dr., jejímž stěžejním tématem je problematika průniku jazykově francouzských tisků do šlechtických knihoven v českých zemích. Otázku, která se stala tématem už jejího habilitačního spisu, zkoumá autorka v širokých kulturních, sociálních a literárních souvislostech. Výsledkem jsou pokaždé studie, které obohacují dosavadní poznatky týkající se široce pojatého kulturního transferu. Výjimkou není ani předložená práce.
Autorka vyšla z materiálů fondu Rodinný archiv Eggenbergů, který se nachází ve Státním oblastním archivu Třeboň, na pracovišti Český Krumlov. Archivní materiály doplnila studiem odborné literatury převážně zahraniční provenience, která k tématu vyšla. Obrovský korpus prostudovaných prací, rozsáhlých syntéz i dílčích časopiseckých studií, je dokladem jak kvalitního rozhledu pisatelky, tak jejího odpovědného přístupu ke zkoumanému tématu.
Práce Jitky Radimské se skládá ze dvou celků, z problémové studie a pečlivě zpracovaného katalogu francouzských tisků z českokrumlovské eggenberské knihovny. Úvod tvoří historická kontextualizace zkoumané problematiky, jež je provedena pečlivě a detailně. Následuje studie týkající se geneze knihovny v Českém Krumlově, analýza jejích katalogů a inventářů, rozbor knižního fondu obecně a jeho utváření ve vztahu k majitelům zámku. Knihy francouzské provenience jsou zkoumány vzhledem k místu vydání, důraz je položen na knihy pařížských tiskařů. Nesporně zajímavé jsou postřehy o vztahu budování knihovny a normativní knihovní literatury - domnívám se, že takto směřovanou otázku si dosud nikdo v českých zemích nepoložil.
Podrobnou analýzu si oprávněně zasloužil fond knihovny M. E. z Eggenbergu, jeho složení, počínaje krásnou a epistolární literaturou, přes literaturu religiózní až po libri prohibiti - jak je vidět, průnik jansenismu do Čech nebyl jen zásluhou F. A. Sporcka. Jako pramenů k čtenářskému zájmu kněžny, k její recepci a reflexi přečteného, použila autorka rukopisných přípisků Marie Ernestiny, jejichž kritika a interpretace patří k předním pozitivům práce.
Jistě by bylo zajímavé rozšířit škálu metod, jichž pisatelka použila, o zřetelnější komparativní přístup: je knihovna Marie Ernestiny z Eggenebergu skutečnou výjimkou ve středoevropských souvislostech? Do jaké míry bylo budování knihovny pro urozenou ženu prestižní záležitostí, do jaké míry záležitostí intelektuální? Lze mluvit o specificky "ženském" přístupu k četbě, literatuře a knihovnám?
Lze předpokládat, že Jitka Radimská a kolegové, které během doby na Jihočeské univerzitě vychovala, se k zodpovězení podobných otázek dříve či později dostanou.
Každopádně je předložený spis dokladem skutečnosti, že doc. Radimská si v průběhu zhruba deseti let zaslouženě získala postavení jednoho z předních evropských odborníků zabývajících se problematikou knižních fondů.
V Pardubicích, 26. června 2007
Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc.