Jitka Radimská: Knihovna šlechtičny. Francouzské knihy Marie Ernestiny z Eggenbergu na zámku v Českém Krumlově. Bibliotheca Viva 1. Edition Universitatis Bohemiae Meridionalis, České Budějovice-Pelhřimov 2007, 416 s. ISBN 978-80-7040-982-4; ISBN 978-80-86559-78-0

 

Obsah

Úvod 5
I. Český Krumlov a Eggenbergové 7
II. Zámecká knihovna v Českém Krumlově 17
II.1. Vývoj knihovny 17
II.2. Knižní inventáře a katalogy 19
II.3. Majitelé knih 24
Soupis barevných obrazových příloh 32
Obrazová příloha 33
III. Francouzská knihovna Marie Ernestiny z Eggenbergu 49
III.1. Francouzské knihy v 16. a 17. století a jejich výskyt v eggenberském fondu 49
III.2. Charakteristika fondu 56
III.3. Knihy čtené 74
IV. Knihovna šlechtičny z pohledu dobové knihovní kultury 95
V. Katalog jazykově francouzských tisků (1582-1717) 99
V.1. Ediční poznámka 99
V.2. Katalog jazykově francouzských tisků 101
VI. Prameny a literatura 349
VII. Rejstříky 361
VII.1. Rejstřík autorů 361
VII.2. Rejstřík názvů děl 371
VII.3. Rejstřík míst vydání a tiskařů/vydavatelů 390
VII.4. Rejstřík chronologický 400
VII.5. Rejstřík původních eggenberských signatur 402
VII.6. Konkordance signatur Catalogus 1721 – Beneš/Slanec 1964 408
Obsah 415

 

Knihovna šlechtičny. Francouzské knihy Marie Ernestiny z Eggenbergu na zámku v Českém Krumlově.

Předložený spis je výsledkem dlouholetého svědomitého badatelského úsilí doc. PhDr. Jitky Radimské, Dr., jejímž stěžejním tématem je problematika průniku jazykově francouzských tisků do šlechtických knihoven v českých zemích. Otázku, která se stala tématem už jejího habilitačního spisu, zkoumá autorka v širokých kulturních, sociálních a literárních souvislostech. Výsledkem jsou pokaždé studie, které obohacují dosavadní poznatky týkající se široce pojatého kulturního transferu. Výjimkou není ani předložená práce.

Autorka vyšla z materiálů fondu Rodinný archiv Eggenbergů, který se nachází ve Státním oblastním archivu Třeboň, na pracovišti Český Krumlov. Archivní materiály doplnila studiem odborné literatury převážně zahraniční provenience, která k tématu vyšla. Obrovský korpus prostudovaných prací, rozsáhlých syntéz i dílčích časopiseckých studií, je dokladem jak kvalitního rozhledu pisatelky, tak jejího odpovědného přístupu ke zkoumanému tématu.

Práce Jitky Radimské se skládá ze dvou celků, z problémové studie a pečlivě zpracovaného katalogu francouzských tisků z českokrumlovské eggenberské knihovny. Úvod tvoří historická kontextualizace zkoumané problematiky, jež je provedena pečlivě a detailně. Následuje studie týkající se geneze knihovny v Českém Krumlově, analýza jejích katalogů a inventářů, rozbor knižního fondu obecně a jeho utváření ve vztahu k majitelům zámku. Knihy francouzské provenience jsou zkoumány vzhledem k místu vydání, důraz je položen na knihy pařížských tiskařů. Nesporně zajímavé jsou postřehy o vztahu budování knihovny a normativní knihovní literatury - domnívám se, že takto směřovanou otázku si dosud nikdo v českých zemích nepoložil.

Podrobnou analýzu si oprávněně zasloužil fond knihovny M. E. z Eggenbergu, jeho složení, počínaje krásnou a epistolární literaturou, přes literaturu religiózní až po libri prohibiti - jak je vidět, průnik jansenismu do Čech nebyl jen zásluhou F. A. Sporcka. Jako pramenů k čtenářskému zájmu kněžny, k její recepci a reflexi přečteného, použila autorka rukopisných přípisků Marie Ernestiny, jejichž kritika a interpretace patří k předním pozitivům práce.

Jistě by bylo zajímavé rozšířit škálu metod, jichž pisatelka použila, o zřetelnější komparativní přístup: je knihovna Marie Ernestiny z Eggenebergu skutečnou výjimkou ve středoevropských souvislostech? Do jaké míry bylo budování knihovny pro urozenou ženu prestižní záležitostí, do jaké míry záležitostí intelektuální? Lze mluvit o specificky "ženském" přístupu k četbě, literatuře a knihovnám?

Lze předpokládat, že Jitka Radimská a kolegové, které během doby na Jihočeské univerzitě vychovala, se k zodpovězení podobných otázek dříve či později dostanou.

Každopádně je předložený spis dokladem skutečnosti, že doc. Radimská si v průběhu zhruba deseti let zaslouženě získala postavení jednoho z předních evropských odborníků zabývajících se problematikou knižních fondů.

V Pardubicích, 26. června 2007

Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc.

 

Formátovat stránku pro tisk

Zpět na začátek

design by H A L A M A
webmaster Jan Pokorný