Informace o studijním oboru

Název studijního oboru: Archivnictví
Forma studia: prezenční

 

Studijní plán

 

Cíle studia studijního oboru:
Cílem studia oboru je příprava vysokoškolsky vzdělaných odborníků schopných pracovat v oblasti státní správy, samosprávy a v dalších státních nebo soukromých institucích archivujících písemný materiál. Studium je zaměřeno nejen na výuku teoretických znalostí z historie, pomocných věd historických a archivnictví soustředěných především na novověké a moderní období (16.-20. století), ale především na předávání praktických dovedností potřebných při evidenci, zpracovávání a zpřístupňování archivního materiálu raně novověké, novověké a moderní provenience a při organizaci práce v archivech.

Rozsah státních závěrečných zkoušek:

1. Obhajoba bakalářské práce.
2. Zkouška z archivnictví a historie.

Profil absolventa studijního oboru obsahuje:

1. vymezení výstupních znalostí a dovedností:
   1. Z oboru archivnictví:
      Znalost organizace archivů v České republice i v zahraničí a archivní legislativy.
      Znalost jednotlivých etap zpracovávání a zpřístupňování archivního materiálu.
      Dovednost pořádat archivní materiál a pořizovat archivní pomůcky.
      Znalost základů ediční práce.
      Znalosti z oblasti péče o archiválie a jejich ochrany.
      Znalosti náplně spisové služby, typů spisoven, spisového plánu a spisového řádu.
      Znalosti zásad skartačního řízení.
      Dovednost využívat výpočetní techniku v archivech.
   2. Z oboru historie:
      Znalost historické faktografie od středověku do dvacátého století a schopnost její interpretace. Znalost metod historikovy práce.
      Znalosti z dějin správy, historické demografie a geografie.
   3. Z oboru pomocných věd historických:
      Znalosti z paleografie, diplomatiky, sfragistiky, heraldiky, chronologie, metrologie, numismatiky, kodikologie a epigrafiky na úrovni dostačující archivní praxi.
   4. Jazykové znalosti:
      Znalost německého a anglického jazyka slovem a písmem.
      Znalost základů historické němčiny a historické češtiny.
      Znalost latinského jazyka v rozsahu potřebném pro porozumění obsahu archiválií.
2. kvalifikační připravenost a míra profesní adaptability na podmínky a požadavky praxe:
   Celkové zaměření oboru směřuje především k práci s novověkým archivním materiálem. S vlastní archivní praxí se budou studenti setkávat nejen prostřednictvím obou povinných odborných praxí, ale též během studia v rámci některých disciplin. Úroveň jejich přípravy a získané dovednosti umožní absolventům kvalitní výkon profese a poskytne nezbytné předpoklady k prohlubování jejich odbornosti. Zároveň lze předpokládat i jejich flexibilitu, která jim umožní najít uplatnění i v dalších oblastech administrativy.
3. charakteristika profesí a institucí, kde může uplatnit získané vzdělání:
   Primárně se absolvent bakalářského studia uplatní v profesi archiváře v těchto institucích:
   • státní oblastní archivy a jejich pobočky;
   • úřady samosprávy a s přenesenou působností státní správy (krajské a městské úřady);
   • státní úřady a instituce;
   • podnikové archivy;
   • soudy.

Rozsah odborné praxe:
V průběhu studia každý student absolvuje 3 týdny archivní praxe, kdy se seznámí s chodem institucí a náplní práce archiváře.
Místo praxe: zejména Státní oblastní archiv Třeboň a jeho pobočky.

Doporučovaná témata zadávaných bakalářských prací:

1. Zpracování archivní pomůcky (inventář, katalog či výběrový katalog k určitému tématu).
2. Odborné zpřístupnění dosud nevyužívaného a nezpracovaného pramene formou edice.
3. Dílčí historické téma zpracované z archivních materiálů, jejichž odborný popis, klasifikace, kritika a zpřístupnění bude nosnou částí práce.
4. Teoretické či praktické téma z pomocných věd historických či archivnictví.

 

Formátovat stránku pro tisk