Martina Bližňáková

Filosofické lyceum v Českých Budějovicích 1803-1848

Diplomová práce M. Bližňákové chce přispět k poznání vývoje badatelsky dosud spíše opomíjené školské instituce, která se v první polovině 19. století významně zasloužila o rozvoj vzdělanosti na jihu Čech. Na základě studia odborné literatury a dosud téměř nezpracovaných pramenů z archivních fondů uložených v SOkA v Českých Budějovicích, v SOA v Třeboni a v archivu cisterciáckého konventu ve Vyšším Brodě podává v úvodní části nástin vývoje školství v českých zemích a zejména v Českých Budějovicích v 18. a 19. století, zvláště si všímá proměn a zaměření filosofických studií v tomto období. Další kapitola předkládá nástin dějin Českých Budějovic i tamního školství v 18. a 19. století. V tomto kontextu práce věnuje hlavní pozornost charakteristice pedagogického působení piaristů v Českých Budějovicích od založení gymnasia v polovině 18. století až do jejich odchodu z města o sto let později.

Poslední kapitola zachycuje vlastní osudy českobudějovického filosofického lycea v letech 1803-1848. Výsledky, vycházející z pečlivé a podrobné analýzy zvolených pramenů, přibližují a objasňují - v naprosté většině případů poprvé - mnohé otázky, týkající se činnosti a celkového působení českobudějovického ústavu (tj. charakteristika školské činnosti vyšebrodských cisterciáků, jejich odborná příprava a způsobilost pro práci na lyceu, velikost učitelského úvazku řádových učitelů, celkový systém výuky; počty a struktura českobudějovických studentů filosofie, výše a způsob placení školného, studentské nadace a stipendií, ubytování studentů ve městě). Nedílnou součást diplomové práce představuje rozsáhlý a plně funkční soubor 14 příloh, které dokládají - zejména formou přehledných tabulek a soupisů - konstatování a závěry uvedené v předchozím textu. Celé pojednání pak uzavírá celková rekapitulace dosažených výsledků v závěru práce.