Miroslava Melkesová

Křestní obřad a úloha kmotra v polovině 17. století

Příchod nového člověka na svět představuje jednu z nejvýznamnějších událostí  životě každého jednotlivce i společnosti. Již od počátku lidské existence byly první dny novorozenců doprovázeny nemalou snahou okolí překonat zranitelnost dítěte a zajistit mu všemi dostupnými prostředky co možná nejlepší podmínky směřující ke šťastné budoucnosti. Bezprostředně po porodu byl proto vždy realizován celý komplex specifických úkonů, jenž se formoval vlivem hospodářských, kulturních i náboženských faktorů v průběhu několika generací. Na jedné straně zde stávaly pověrečné rituály zaměřené na pomíjivé zdraví dítěte, jeho charakterové vlastnosti a životní úspěchy, na druhé pak křest jako záruka spásy věčné. Tato symbióza náboženského aktu a magických prvků, doplněná o poznatky soudobé vědy, nejlépe poukazuje na složitost jevů souvisejících s narozením dítěte. Přestože sama křestní svátost nedoznala během minulých staletí výraznějších proměn, přetvářelo se prostředí a lidé v něm. Jelikož rodiny novorozenců podléhaly ve svých jednáních řadě dobových měřítek, snaha zachytit obraz každodenního života lidí na Chýnovsku v závěru třicetileté války byla realizována prostřednictvím několika typů pramenů. Vzájemná konfrontace synodálních závěrů, tehdejších magických praktik, ale zejména materiálů evidenční povahy nabídla detailní pohled na křestní svátost očima církevní teorie stejně jako všední reality venkovského prostředí poloviny 17. století. Podrobná analýza chýnovské matriky narozených umožnila rovněž odkrýt i některé stěžejní faktory ovlivňující výběr konkrétních osob do rolí kmotrů a porovnat je s ideálem požadovaným katolickou církví. Dosažené výsledky přinášejí zcela nové poznatky v této oblasti historiografie, velmi odlišné od dosud prezentovaných klišé. Veškerá konstatování a závěry uvedené v textu dokládá i rozsáhlý soubor příloh, jenž tvoří nedílnou součást studie. Celek navíc doplňuje dvoudílná databanka, obsahující výchozí biografické údaje získané prostřednictvím řady archivních pramenů poloviny 17. století.