Josef Očenášek
Hanuš Jelínek (studie o životě a díle)
Hanuš Jelínek (3. 9. 1878 - 28. 4. 1944) pocházel z Příbrami a navštěvoval zdejší gymnázium. Vystudoval francouzskou a německou filologii v Praze a posléze se stal středoškolským profesorem. Po vzniku Československa působil na ministerstvu zahraničí.
Od mládí se pohyboval v literárním prostředí. Jeho původní básnické ambice brzy vystřídala činnost v oblasti literární a divadelní kritiky. Zaměřil se na česko-francouzské kulturní styky, do jejichž upevnění se zapsal zejména prací překladatelskou. Jeho převody z francouzštiny zahrnovaly poezii, prózu i drama od literárních památek středověkých až po Jelínkovou současnost. Stranou nezůstává ani jeho role propagátora české kultury ve Francii. V roce 1910 přednášel na pařížské Sorbonně o české literatuře, z čehož se postupně zrodilo Jelínkovo rozsáhlé francouzsky psané dílo o dějinách českého písemnictví.
Již od studentských let spolupracoval s mnohými literárními časopisy českými i francouzskými. Nejvíce byl spjat s Lumírem, který v letech 1913-40 spoluredigoval. Setkával se zde se svým dlouholetým přítelem Viktorem Dykem a se spoustou dalších literátů, jejichž korespondence je bohatým svědectvím o Jelínkovi člověku.