Šmíd Jan

Kolektivizace zemědělství - Sušicko a Horažďovicko (1949-1959)

Kolektivizace zemědělství neboli také socializace vesnice - proces, jehož pojmenování se stalo synonymem pro převratné změny v životě zemědělců, vesnice a potažmo celého venkova. Pro starší generace vzpomínka vyvolávající rozporuplné, citově pohnuté reakce, pro ty mladší již jen mlhavá ozvěna počátků budování socialismu. Kolektivizaci zemědělství lze posuzovat různými kritérii a pohledy, přičemž dle jednoho z nich můžeme tuto etapu charakterizovat i jako období masové nezákonnosti. A právě posledně jmenované se snaží předkládaná diplomová práce v jistém ohledu postihnout. Předmětem a cílem této práce je především nastínit dopady tehdejší kolektivizační politiky na zemědělské obyvatelstvo s následně vyvolanými reakcemi, neboť zpracování této problematiky na úrovni regionální historiografie téměř chybí nebo se vyskytuje pouze v malé míře. Z mého pohledu o této interakci nejlépe vypovídají spisy trestně-právní agendy sušického a horažďovického soudu z let 1949-1959, jež také tvoří jádro mé práce. Toto zpracování je zaměřeno nejen na postižení obecných rysů kolektivizace, s přihlédnutím k výše zmíněným regionům, ale v nezanedbatelné míře věnuje pozornost konkrétním případům a pokouší se tak částečně učinit z této práce i lidskou výpověď o naší nedávné minulosti.

 

The collectivization of agriculture - Sušicko and Horažďovicko (1949-1959)

The collectivization of agriculture, or in other words, the process of village socialization has become a term that is synonomous for revolutionary changes to the lives of farmers, villages, and the entire countryside. For the older generation, its rememberance illicits mixed emotions; for the younger gereration, it is only a foggy resonance of the beginning of the path towards socialism.The collectivization of Agriculture can be evaluated by several criteria and points of view, whereas by refering to one of them we can characterize this era as the period of mass illegality. And it is this mass illegality that is the major concern of the diploma work. It aims to examine the impact of the collectivization policy on the rural inhabitants and the ensuing reactions as it is rarely studied by regional historiography - it is not available or is only available to a limited extent. From my point of view, this interaction is best described by the records of the criminal agenda of Sušice and Horažďovice court from 1949 to 1959; they also form the basis of my thesis.This thesis is focused not just on the general features of collectivization with regard to the mentioned regions, but to a considerable extent, it focuses on concrete examples. This thesis and peoples responses thus attempts, in part, to turn this work into a testimony of our recent history.